Neznámý vodák o akci napsal:

Dlouho očekávaná akce, na které se v jedné velké partě sešli vodáčtí matadoři i vodou nepolíbené suchozemské krysy, mladé dámy začínající studovat základní školu, i ošlehaní veteráni s důchodovým výměrem v kapse, někdo vylezl zpoza kamen, protože mu Lužnice teče pod okny, jiní přijeli až z dalekého východu, z končin, kde se střetává hranice Polska, Slovenska, a Ázerbajdžánu…  Zkrátka obrovská banda (asi 25) vodomilných lidí, která se dokázal sejít dohromady vždy jen ráno, nebo večer v kempu. Trasa vedla po řece z vodáckého tábořiště Harrachovka až pod Bechyňský most Duha, tedy celých 25 říčních kilometrů.  Vzdálenost sice malá, ale díky dostatečnému množství občerstvovacích zařízení naprosto vyhovující. Plavba byla rozdělena na dva dny, s noclehem u country saloonu Lužnice. Tam si z početného zástupu účastníků zájezdu každý našel to svoje. Fanklub příznivců defenzivního fotbalu poctivě potrénoval a potrhal si trenýrky, pan Franta si užil výživný patnáctihodinový spánek, starší z klanu Bachů probírali úskalí gastronomie (energetická hodnota prasete, nadívaného krůtou, nadívanou kuřetem), zbytek se bez užitku válel u ohně, tak jak se to na vodě dělává…

A čím vejde tato plavba do dějin a cancáků všech přítomných:

Svoje první metry s nezkrotným živlem tu statečně bojoval Galantní Jelen. Ač byl vyzbrojen elegantním, nicméně poměrně nepraktickým kufrem na kolečkách. Jeho snaha skončila po sto metrech na prvním kameni, nenápadně se nořícím z vln rozvodněného živlu.

Velebena budiž šestimetrová kláda, díky které se podařilo vyprostit Flekyho plavidlo z vln Suchomelské propusti, aniž bychom museli čekat týden na snížení stavu vody. Tyhle pokusy o překonání jezu „pánskou cestou“ občas končívají i hůř…

A samozřejmě vodácká exhibice v peřejích u Kvěchova mlýna, kterou nemohl vyhrát nikdo jiný než Lachtan, protože byl jako vždy v těchto případech nejlepší a nejhezčí.